Anotace: S věnováním pro J.

Že jsem měla strach ti říct kým jsem
promiň
že jsem otevřela stavidla tvé agrese
když kričel jsi zasažen bolestí
ve šrapnelích zmatků, promiň
já ťala z nevědomosti

říkáš ano, chápu, vím

a že jsem byl netečný
promiň
neomalený, prudký a sobecký
že jsem tě natlačil prožít nejčernější sny
promiň
byl jsem nezkušený a hloupý

ano, chápu, vím
zdi povolily, neztrácej čas, jdi!
není v silách pachatelů zhojit zranění
dál už si nebudeme pálit křídla
vykoupená jasným vědomím

v síle orla, s motýlí lehkostí
stoupají ve spirálách sladké svobody
empatie a přijetí
cítím tvou lásku skrz temná staletí
taví karmické okovy

plynu tvým pochopením a ty mým
hlavu na hruď ti položím
v oproštěném a vroucím objetí
tak silná v jemnosti, v něze tak silný
utrpením vyčištěné smaragdy

je čas jít za svými láskami

křehkými... kdo ví, ten rozumí.

Publikoval(a): Gaia., 12.11.2018