Anotace: .....

Včera v parku
potkal jsem Jarku,
hezky se na mě smála,
jakoby pookřála.

Byla má první láska,
blonďatá štíhlá kráska,
dnes máma čtyř dětí,
jak ten čas rychle letí.

Roky plynou, život šel dál,
já po nocích v barech s kapelou hrál,
poznal kus světa , potkal mraky lidí,
co člověk zaseje, to taky sklidí.


Nyní toužím po pevném místě,
vychovávat malého sviště,
mít přístav, kam se chci vracet
vždytˇ mi dávno není dvacet

Milovat ženu, své srdce ji dát,
po jejím boku navždy věrně stát,
jak kosmický zákon velí
dokud nás smrt nerozdělí.

Publikoval(a): baruša, 13.11.2018