Sobolí stýskání
Sobolí stýskání
Anotace: Stýskání přebolí...
Sobolí stýskání
Stýskání přebolí,
přebolí cokoli...
Plížím se v kůži sobolí
a k poli letí sokoli,
myslivec zajíce neskolí,
srdce mé náhle trefí kulka,
myslivci z úst padá lulka
a já padám k zemi
ze soužení.
Jen kůže ze mne zbyla
a nad mrtvolkou víla
se tiše zastavila
a krev z rány se vylila
do země s vůní jehličí,
vítr už kolem nefičí,
jsem duch.
Nad zrakem šelmovským
udělej ámen v trávě,
kde leží mé kosti
pod nosem každé krávě,
co ženou na pastvu právě.
Na čapku budu dobrá,
ušiska schovám i obra.
Publikoval(a):
Marie Bernadeta, 24.11.2018