Anotace: Do oken mráz mi květy kreslí...

Mrazivé květy

Do oken mráz mi květy kreslí,
skrz srdce paprsky se překřížily
a v přízemí když stojím,
hledám mezi mraky,
světlo sluneční.

Věřit na zázraky už je zbytečný,
vždyť každý z nás je skutečný.

I ti, co v této zemi nejsou živí,
znovu se v Nebi narodili
a z Nebe poslali mi pozdrav živý,
a prostými slovy mne pak potěšili,
abych se necítila zbytečná.

Já po zemi se plazím zatím
a pod tíhou těžkostí
svádím boje s hloupostí,
od kterých pouze láska oprostí.

Však zatím jako za sklem jsem,
vždyť na zemi jsem člověkem.

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 1.12.2018