Anotace: Tuším z před deseti let. O vánocích trochu jinak..

Praha plná předvánočního shonu
na stovce věží má stovky zvonů
tisíce obchodů a lidí v nich ještě víc
jen já tu chodím nudou zívajíc

Věci jsou hezké ale brzy zevšední
někam se odloží už za pár dní
stromeček uschne opadá jehličí
radost je krátká jak když had zasyčí

Okázalá důstojnost a plný talíř
hladový bezdomovec jídlo hledajíc
co blíž je nebi co věčnost cení
otevřená otázka bez rozhřešení

Nějak se ujistit pod křídly tradic
že nejsme tu zbytečně že nejsme tu na nic
že všechno co činíme smysl má
že nejdeme odnikud a nejdeme do prázdna

Od všeho shonu jsem na míle vzdálen
dívám se z odstupu nijak neúčasten
sváteční atmosféra výzdoba nádherná
jak konzumní společnost - efektní bezcenná

Duhový obraz v pozlaceném rámu
který přerůstá jenom hlas zvonů
jejich stříbrně skutečné zvonění
nad bizarním dějem jak stéla ční

Publikoval(a): Lindos, 2.12.2018