Anotace: Tiše sleduje, cvaká zubama

Skládáš mi básně o citu,

který hory přenáší,

povznáší ducha .



S náznakem neřesti do ucha

mi šeptáš své verše,

tvá kolínská voní po celém bytu,

v pokročilém věku

se na to musí opatrně,

žádného spěchu.



Po kolikáté ses zamiloval,

budu já tvá poslední

na věky věků?

Tuším tvou odpověď

a je to k vzteku.





Jen Bůh ví,

zda pořád dokola

hrajeme tu stejnou hru.

Leží si tiše v souhvězdí lva

a cvaká zubama

při pohledu

na tu nebeskou hru...

Publikoval(a): Modrozelenýma očima, 13.12.2018