Pomněnka
Pomněnka
v záři luny jsi bledou pomněnkou
vědomí tvé se nechalo zlákat
raněna na duši pouhou svou myšlenkou
jsi beznaděj v přítmí, já slyším tě plakat
hledáš důvod v záplavě otazníků
proč zrovna k tobě život zády se točí
dlaně studené namísto kapesníku
slzy kanou dolu z tvých očí
smývají poslední zbytky odvahy
pak tiše v dekoltu zmizí
koleny prohýbáš linii podlahy
v pokoji který zdá se ti cizí
chtěla bys křičet do všech stran
pěstmi zdi na prach rozdrtit
rozfoukat černou tmu jak peří vran
v prázdnotu vesmíru nechat se pohltit
v rohu jsi schoulená, zbavená sil
slabá a zoufalá v pavoučí síti
se smutkem usínáš, on v tebe se vpil
má pomněnko bledá, mé půlnoční kvítí....
Publikoval(a):
James Libustka, 24.2.2011