Anotace: Čerpání z historie světa...

Motýlí šum drolících se křídel,
odráží se v závěsu echa,
býval to můj jediný laskavý přítel,
nyní zbyla jen vzpomínka křehká.

Odrazky stěn v prostoru ticha,
světelná zář hltá záblesky mlčení,
myšlenky s příchutí psycha,
otisky minulosti v rytinách nachází.

Bledé tělo se šrámy života,
se jako můra ve světle mihotá.
Černý stín v závěsu křivky lemuje,
srdce v těle rychlostně pulzuje.

Stopy po mukách v rozbahněné stezce,
zanechaly tisícovky zmrzačených nohou,
spoutané do železného řetězce,
křičící že již dále nemohou.

Stále přehlížíš hlasité nářky duší,
stojící na prahu ničeho,
zahalené postavy jim probodávají hrudníky kuší,
Odvracíš pohled,
však vše je ti do paměti zvěčněno.

Publikoval(a): PoetaX24, 29.1.2019