ledviny
ledviny
koruny zubů prostoupeny černí
nebroušeným nožem bodá do ledvin
časy se změní, odejdou, znovu se vrátí
připomenout tvar řeky, do nějž vlil se
tlukot nebe a odraz hřmění
ke slinám rozmrzajících všel
slepen je šepot lučních trav
ve větru rozpustit stěny snění s kapkou soli
vykloktanou a odplivnutou v umavadlo bdění
bodá žihadlem věčný smrti
barvou kočovný pleti
rozfoukaný do pramenů
dávno zrezivělých, živých
z hnisavýho smetí
Publikoval(a):
Marek Miko, 5.2.2019