Anotace: Jsem kdo jsem a to se NIKDY nezmění!

Nejsem z těch co lidský kontakt hledají,
ale určitě ani z těch, co se o pravdě hádají,

i tak svět je krásný, nemůže za to kdo jsme,
zůstaneš takový i když nás většina o tobě lže,

můžu ti do očí odříkat tisíce lží a nestydět se,
ale to mě nebaví, to raději, zabiju se!

Nebojím se lidí, jen jich mám občas víc než dost,
umím splynout v davu i když se cítím jako nezvaný host,

mě nedostanou, já se většině nepodrobím,
i když se ti to líbit nebude, svou pravdu většině nepřizpůsobím,

věř mi, že to o vzdoru či nenávisti není,
jen se někdo jednoduše od davu vymyká, ale né člení,

a nejsem to jenom já, je nás více takových,
samotářů makových,

jsme lidé jako ostatní, ale cítíme se jiní,
věř mi, že nic osobního v tom není,

přesto bez lásky nedokážu žít,
možná je přetěžká, ale naučila mne že má smysl tu být,

milovat se dá jednou,
dvakrát či třikrát je moc,
ne vždy si dva v ní sednou,
i když promilují celou noc,

a já to snadný totiž nikdy nechci mít,
já se totiž ani proto nikdy neodnaučím klít,

ani souhlasit, podřizovat se a měnit sebe,
by nedokázalo u mne ani samo nebe,

sama sebou navždy za každou cenu zemřu,
já proto hrdě šťastná svého konce dojdu,

možná by pro jiné smysl má ta cesta snadnější,
vím o ní, ale já se cítím svá a o to víc divnější,

a vlastně je nás takových tisíce,
možná více, možná nejvíce,

když mě třeba střetneš tváří v tvář,
věř mi, že nic zvláštního na mě nepoznáš,

přetvářet se dokážu, dokonce se ti i skvělá můžu zdát,
tuhle roli umím dokonale hrát,

ale to mě vážně přestalo už bavit,
že to bude v pořádku ti prostě již nemohu slíbit,

uvnitř jsem jiná, občas tu samotu se sebou miluji,
a za to své budu bojovat a bojuji,

a proto to člověk jako já tak lehké nemá,
všechno jsem prožila a prožiji stokrát víc,
nejsem někdo kdo se před tím schová,
i když mi budou slzy proudem týct,

lidé jsou různí,
málo jich vpustím blíž do života svého,
třeba jsou záhadní a trocha svůdní,
přesto si neskonale vážím sebe a života mého,

a jsem kdo jsem, jsem sama sebou,
a buď umřu sama, nebo s tebou,

nebudu mrhat láskou a ani to neumím,
všemu co se děje okolo mě, velmi dobře rozumím,

a já sama sebou zůstanu do svých dnů posledních,
zemřu hrdá mezi vámi i v životech absurdních,

ale nenechám ho zůstat obyčejným,
a třeba budu sama, ale pro mne nebyl a nebude zbytečným!

Publikoval(a): Brazzillka, 6.2.2019