Anotace: Kapička rosy visí na křídlech z pavučinky

Rosa v pavučině



Nejde mi usnout,
srdce mi zpívá píseň smutnou.
Kapička rosy visí
na křídlech z pavučinky
průhedné jako diamant
anebo briliant čistý snad.

Jaký je její osud?
Slunce ji nezlíbalo dosud.
Jen černá půlnoc nad údolím
sklání se jako smrt s holí,
o kterou opřela se
v půlnočním čase.

Na křídlech z pavučiny
leží tu odevzdaně,
nesčítá ničí viny,
netouží nikdy planě.

Průsvitná srdce slza,
poslední moje múza,
svlečená vílí blůza,
pod hlavou řvoucí lůza.

Nemám kam zavolat,
prázdno je mi.
Není se koho ptát
v této zemi.

Kapička rosy na křídlech z pavučiny
zacinká, zastudí prázdné rýmy,
ke komu závoj položím jemnostinný,
komu jen vypláču z lesa stíny?

Publikoval(a): Marie Bernadeta, 12.2.2019