Anotace: Romantika

Těším se vždy až Ti zavolám.
Tolik toho říct bych chtěl.
Když Tě pak uslyším Těžko hledám slova.
Slíbím si že víc se to nestane ,dneska zase znova

Proč stratím odvahu,
Když jsi tak daleko?
Pod nohama ztratím podlahu,
jsem zase na měkko.

Hlas třese se mi,
těžko hledám slova,
připadám si jako němý
tréma mě pak zdolá.

Jsem nesmělý ale léčím se.
Když slyším se co říkám,
z toho zděsím se,
vtom připadám si trapně.

Vzpomenu si hned
co řekl jsem teď špatně ,už nejde vzíti zpět.
Prosím aspoň pro jednou,
pomoz najít mou duši ztracenou.

Proč chovám se jak puberťák a zase básně píši,
marně doufám že odpoví a má slova slyší.
Jsem šťastný a zároveň se bojím,
až ruce při tanci se spojí.

Být spolu s ní ....copak necítí to stejně?
Aspoň zmínku říct,nebo naznačit to jemně.
Vím, jsem jak slon v porcelánu,čekám od života mnoho.
Jenže co stín životem ?Už nemám radost z toho.

Být či nebýt to je oč tu běží.
Žít bez ní můžu už jen stěží.
Je poupě rozcuchané, z očí radost plane.
Kdo rozesměje princeznu?Bohužel ,já ne.

Publikoval(a): Skol, 25.2.2019