Anotace: Romance

Unesu Tě vzducholodí,
všechnu přítěž dolů shodím.
Abych unesl Tě výš.
Od shonu světa k slunci blíž.

Kde sluncem zalitá,
paprsky přikrytá.
Klidu vystavená,
na pohodu připravena.

Přistaneme na ostrově,
tam laguny křišťálové
s pláží jen pro nás,
tam na běh světa zapomeneme snáz.

Delfíni v zátoce ukazují rej.
Tady je krásně ,tady bude nám hej.
Asi tak o ráji sním.
Cožpak ale tohle smím?

Zpátky na zem se vracím nyní,
krásným snům dát zase vale,
nohama být u pevniny.
Takhle je to zoufalé.

Že prý se mám držet zpátky,
že prý tohle přestane,
srdce běží na obrátky,
snad se mi nic nestane.

Copak tohle je tu k žití?
Jak trestanec se tu cítím.
Prosím trochu o strpení,
chvíli nežít s utrpením.

Aspoň chvíli v obětí být
i vteřinu jedinou,
tuhle chvíli vykoupit,
snad vzpomínky nezhynou.

Proč vždy splínem končím na rtech,
proč když s Tebou jsem tak rád.
Spolu trávíme čas v žertech.
Zas život dává pat.

Publikoval(a): Skol, 2.3.2019