Platonická láska
Platonická láska
Jsi labutí i řekou , pomalu si plyne,
svým klidem a silou ohromuje jiné.
I bobří hráz a tůň,kam laně chodí pít,
i studánkou a potůčkem ,tam chodí se osvěžit.
Prostě jsi má platonická láska,
Zahřeje, když v krbu praská.
Jednostraná,bez opětování,
Ach co já bych dal za ní.
Prosím odpuštění za tu upřímnost,
ta jen upevňuje Tvoji ctnost.
Prosím promiň mi má Paní
,Můj postoj je bezvýznamný.
V porovnání s Tvou ohromností
ve všech kladech a s jemností.
Jak skončit mám ve výčtu těch vlastností,
když píšu,zkracuji tím vzdálenosti.
Tak blízko se cítím jak bych byl tu s Tebou,
jen kousek je to ,i hvězdy blednou.
Jsi jemná jak medvídek z plyše,
co cítím já,není žádné klyšé.
Tak dobrou noc, má krásná Paní,
krásné sny, těším se na setkání.
Publikoval(a):
Skol, 3.3.2019