Anotace: O mé lásce a inspiraci z pobytu v přírodě.

Jedlové jehličí, dopadlo na můj hřbet,
ležím si na břiše nos plný hlíny.
Oči mám zavřené, kolem je cítit svět.
Takhle já z přírody nabírám síly.

Sevřu trs trávy, v ruce ho promnu,
dlaň mám teď zelenou, tak jí to sluší.
Na bok se otočím, v krku se prohnu,
paprsek do oka mé snění ruší.

Kde jsou ty problémy, moderní doby.
Jídlo mám, teplo je a cíl je jasný.
Každý den začíná svěží a nový.
Je to tak snadné, začít den básní.

Publikoval(a): Rejnoczek, 4.3.2019