bolím
bolím
duše rozbitá na tisíce střepů
jako zrcadlo, co vidělo můj stín
ve své posteli se opuštěn klepu
a jen díky drogám padám do hlubin
tam sbírám kousky sebe sama
a lepím je nazpět do rámu těla
výsledek zmizí vždy s příchodem rána
pak znovu samota, má vlastní cela
Publikoval(a):
XYX, 28.2.2011