Anotace: Duchovní báseň o vnímání niterních pocitů! Vnímat se dá jinak než zbytek davu, záporný protipól je důležitý pro ten kladný a není špatný, je dobrý, důležitý a učí nás. Učme se kladně od "záporu". Vnímejme lépe, moudřeji. Každý čas má v sobě svou krásu!

Držím se jak mohu,
ale svět mi kamsi upadá,
nedávám za to vinu bohu,
to jen smuteční čas na mne dopadá,

není to deprese trvalá,
nepotřebuji léky ani před tím neutíkám,
vždy jsem se sama sevším porvala,
ani sobě ani nikomu nikdy nic nevyčítám,

někdy to tak prostě je,
možná toho štěstí je někdy na mě moc,
někdy do prázdna probudím se,
taková jsem, neptám se už proč,

slunce vychází a zachází,
někdy se dlouho schovává,
tak i lidé odchází a noví přichází,
někdo vyhrává a jiný zas prohrává,

pocity, nálady, emoce se střídají,
někdy na své síle prostě strádájí,

nelituji že tu jsem, jak bych mohla?
nejsem z těch abych se tomu emočnímu rozpětí vyhla,

nestálost a rozmanitost v erbu mám,
a svou svobodu ani bohu, ani ďáblu ani tobě nechci dát,

melancholie má mne nutí tvořit,
básnit, zpívat, hrát, kreslit,
jen v dobré náladě nechci život prožít,
nevyměnila bych za nic v sobě ten neklid,

cítím jak smutek umí být nádherný,
vážný, klidný, děštivý a pokorný,

nikdy se nesměje, nežertuje a lidem se vyhýbá,
je sám sebou a svou pravdu nikdy nezkrývá,

neptá se tě, neprosí, netrápí se,
už ho trochu znám, když přijde, nebojím se!

je to pro mne sygnál, že srandy bylo dost,
že je těď správný čas na to,
procítit svět z nitra, vážně, nežít tady jako host,
jsem zasádně vždy pro to,

tak to v mém světě od začátku jednoduše chodí,
nečo ve mne umírá a něco jiného se ve mne rodí,

bojovat proti tomu, to bych sama proti sobě šla,
život je pro někoho pohádka, peklo, ráj a třeba i hra,

pro mne je různorodý a správný učitel,
byla jsem, budu a navždy zůstanu jeho obdivovatel,

tyto doby temna, jsou součástí mou,
netýká se to nikoho, ani nás dvou,

ani s láskou to nemá nic společné,
miluješ mne a jsi semnou když se nám chce,
život tvoří díla někdy tak úchvatné,
buďme rádi že žijem, že tu spolu jsme,

každý nový život ať zůstane nám odměnou,
nelitujme, nelžeme si, zbytečně neumírejme,
těžké doby vnímejme jako zkušenost příjemnou,
tyto chvíle si užívejme, nikdy se jim nevzdávejme,

a pohled na ně se někomu i časem změní,
že jsme, byly jsme a budeme, je jedinné naše jmění!

Děkuji za tyto chvíle kdy mohu rozjímat!!!
za chvíle kdy umím melancholii naplno tak užívat!

OZVALA SE MI SKUTEČNOST MÁ!
CHYBÍM SAMA SOBĚ, JSEM TU PRO SEBE,
VLASTNĚ PRO TEBE!

Publikoval(a): Brazzillka, 27.4.2019