Anotace: našla jsem štěstí

Sedím v trávě
a popíjím shou mei.
Ranní rosa šimrá mě při tom po těle,
možná to bude znít zbaběle,
ale není snadné
nechat věci jen tak plynout,
nesnadné je zapomenout.

A v tomto nekonečném okamžiku,
byť je to jen oka mžik,
konečky prstů nahmatám realitu
pomíjivou jak čerstvě napadlý sníh.
Vítr mi zašeptá slabounce do ucha,¨
ať za vším hledám jeden velký smích.
V uších pak slábnul, až úplně ztich.
Bez veškerých bolestí,
výmyslů mysli,
tam, v té trávě,
našla jsem své štěstí.

Publikoval(a): Modrozelenýma očima, 11.5.2019