Anotace: ---

Za bezesného kuropění
kouká mi měsíc do pokoje.
Utekla jsi mi, lásko moje,
tam, odkud návrat možný není.

Převaluju se na posteli
a černý stesk mě přepadá,
černá je i má nálada
jako první den po neděli.

Mé srdce čeká na zázraky
a je opakem rozumu.
Můj dech je cítit po rumu,
po nebi plují těžké mraky.

Vychutnat život do klamona
či podvolit se osudu,
já už teď stejný nebudu.
Čas, přichystaný pro démona.

Těžko se smířit s realitou,
kterou nám osud přichystal,
i když náš život za to stál.
Mám rád tvou tvář vráskami zrytou.

Publikoval(a): Jikra, 19.5.2019