Anotace: ---

Vzpomínky narezlé chirurg svým skalpelem
v mém srdci nalezne. Jsem s nimi spřátelen,
už mi moc nevadí a já je nechám spát.
Srdce si poradí, třeba z nich táhne chlad.
Třeba z nich zamrazí vždy, když se probudí
a když mi narazí čumákem do hrudi.

Ponejvíc nad ránem já a mé vzpomínky
vždycky si přivstanem, z mozaiky kamínky
potichu skládáme, civíme do šera.
Praotče Adame, život je chiméra,
co rychle pomine, brzy je za námi.
In Patris Nomine znějí pak varhany.

Snad najdu felčara s moudrýma očima,
který se postará, řekne, co počít mám.
Na čistý recepis naškrábe kabalu
- na malý bílý list inkoustem z křišťálu
a křídlem havrana dušičku pohladí.
Dušičku Cyrana, schoulenou v kapradí.

Publikoval(a): Jikra, 29.5.2019