Kristýno!!!
Kristýno!!!
Anotace: jak jsem to cítil...
Kristýno, Kristýno, královno ledová,
jak rád bych líbal tvá ústa medová,
bylas to jediné, co něco znamená,
teď nemám nic, duše je raněná.
Jak rád bych objímal tvá hebká ramena,
tisknul bych polibky na břicho, na stehna,
šimral ti záda, paže i kolena,
teď nemám nic, duše je zlomená.
Jak rád bych znovu hleděl do tvých očí,
cumlal tvá ouška, z čehož husina vyskočí
na tvých oblých stehnech i na tvém bílém břiše,
masíroval chodidla, abys předla tiše,
hnětl bych tvé prsty a škádlil tě ve vlasech,
chtěl užívati dosyta smíchu v našich hlasech,
hladit tvoje tváře, něžný krk ochutnávat,
celou noc si povídat a odpoledne vstávat.
To vše a mnohem více, co bych ti chtěl dáti,
sdílet s tebou smutek a společně se smáti.
Publikoval(a):
paranoya, 3.3.2011