Anotace: Čirou náhodou jsem se jednu neděli ocitl v naprosto cizím městě, které ale dýchalo domovem...a i všechny ostatní vjemy byly zvláštní a těžko uchopitelné...Jako pro nefyzika kvantová mechanika a Heisenbergův princip neurčitosti.

Domy ve dne spící
na východě u hranic,
kde slunce zapadá
zde se vše nachází
a zároveň zhola nic
V městě Heisenbergově
kde Jasností je záhada

A noci tolik září
sty watty prasklých žárovek
cesty vedou z náměstí
k sousedům, rovnou na dvorek
Uzavřenost sobě i světu
je rozevřenou náručí
jenom němý vyřkne větu
jež rezonuje každou pavlačí


Pestrost ocelové šedi
Červeň režných zdí
Na cesty po Anglii zve
-vydat se pryč z města
odkud všechno pryč plyne
a zároveň na místě sedí
jako vlny kalné Odry.

Publikoval(a): Hvězdář, 24.6.2019