Anotace: ....

Topím se v závěji slov a citu
možná řeknu hroznou větu
to ticho nůžkami přestřihne
ten polibek co rychle chladne.

Kdo dokne se klínu
v tom hloupem stínu
všech bezcenných naději
co v noci zázrak milují.

Větu ti lásko řeknu
bez pocitu v němž blednu
že každé ticho má svou bránu
Proč ale žiju v prázdnu?

Publikoval(a): radek oslov, 20.7.2019