Anotace: Smutek, návrat, konec, hněv, nejistota

Mé srdce krvácí
na cestu předemnou
Nic než krev nevidím
nemohu se ani hnout.

Slzy mi stékají
po tvářích do prázdna
Vlny se zvedají
nezbylo nic z krásna

Co krok to bolest
co slovo rána
Není to lest
lhala mi vrána

Ležím tu v síti
sám sebou lapen
Žal tu svůj hníti
stejně už ztracen

Říkám si o pomoc
o ni však nestojím.
Je to jak nemoc
možná ji ustojím.

Zlomená křídla
táhnou mě dolu.
Radosti zřídla
z lávy jsou znovu.

Je to jak rána
stála však krvácí
zasraná vrána
pořád se navrací.

,,Prosím pomoc''
,,Ne, já si to zasloužím''
Stále to není dost
sobě neodpouštím

Odpusť si
Jdi zas dál
Vráno, trhni si
jsem zas tvůj král

Slzím tu slzu za slzou
brzy už odsud mě odvezou
Nikdo mě doma nevítá
jsem hračka co zrada roztíná

Nenávidím svět a ještě víc sebe
štve mě avšak miluji tebe.
Ta bolest, vždycky tak hrozivá
co by se staral, jsem hračka rozbitá

Už nevím kudy dál
nevím co a ani kam.

Publikoval(a): eurius, 7.8.2019