Ztracený
Ztracený
Ztracený v čase, v dlaních Tvých,
jak v matematických rovnicích.
Jdu za Tvým hlasem, jako maják ční, nad mořem ticha, ve slovech ukrytý.
Oslepen, světly velkoměst, každé znich, připomínka zbytečných gest.
Omámen, vůní jak z ráje,
rozkvetlá louka, sad kde vše zraje.
Krásou, noční oblohy, po okraj plné hvězd, měsíční svit snáší se na miliony cest.
Nauč mě psát a verše číst, abych sdělil co nedokážu Ti říct.
Publikoval(a):
Tomáš Podkova, 5.9.2019