Anotace: . . .

Chytila jsem na břehu skleněnou rybu
procházela se po ledě
a jak se z železničáku sypalo pod koly vlaku
i měsíc zuřil
nad mračnatou strání

ale s rybou, s rybou bylo tak
křišťálově mlčno.

Chodila jsem po břehu se skleněnou rybou
dávala jsem pozor, ať neuteče
v tuhle roční dobu je to
ve Všenorech strašný
a dál po Berounce je sráz jezu, a starej mlejn, a
leda na jaře
těch pár tulipánů u Radotína...

Bylo nám spolu tak přátelsky němo
a zasněženě v hlavách
že když se mi nakonec rozbila

třísklo to tak nahlas
až prchla zima.

Publikoval(a): Poutníček, 10.9.2019