Anotace: ...

Na vnitřní stranu našich světů
snítkou rozmarýny jsme kreslili
tíhu vlastních strachů
říčku která se nesměla zauzlit
polámanou fantazii -
její modřiny byly naším dechem.

Už se neptám kdy proč a kam
je tolik věcí na kterých málo záleží...
má časem zapomenutá poezie
už tolik nekřičí.

Na vnější straně našich světů
vlaštovky si své hnízdo slepily
svými křídly vyhladily naše vrásky
jejich láska je svoboda volby
a dopisy které jsme si v důvěře psali
jsou dávno svobodné.

Už se neptám kdy kde a jak
je tolik věcí na kterých mi záleží
když budím své rostlinky po zimě
a sama trochu tápu v tmách.

Moc prosím nakresli mi vzduch
aby se mohl zabydlet ve stěnách...

Publikoval(a): Lugilla, 4.11.2019