Anotace: Můj věk mi snad dovoluje trochu frivolnosti v básni na tak smutné téma.

Čas jako splašený pořád chvátá,
z ledna je prosinec natotata.
Já už to sleduju hezkých pár zim.
Jenom co zbavíš se slabikáře,
stojíš se svou milou u oltáře.
Nikdo ti neřekne, co tedy s tím.

A tak ti tvá léta utíkají,
někdy jsi v pekle a jindy v ráji.
Vždyť život není jenom hodokvas.
Čas, ten je vlastně jak řeka všech řek,
plyne si netečně, třeba máš vztek.
A kde je všechno to, po čem jsi pás?

Nakonec dojdeme k onomu dni,
který je pro nás tím dnem posledním.
Trauermarš zahrajou a spustí brek.
Pan farář vylepší kádrový list
až bude nad hrobem nekrolog číst.
Jen Mistr čas, to je řeka všech řek.

Publikoval(a): Jikra, 11.11.2019