Toulání tmou
Toulání tmou
Tížený stav mysli
jaký tohle má smysl
v černé tmě chabnou smysly
a sílí raněná mysl.
Tiše se vkrádají
staří dobří známí
lapají, rdousí, mámí
svůj původ už neznají.
Po roce odříkání
zapaluji sirku
tou sirkou zapálím
svou temnou chvilku.
Halím se do kouře
dýmem z cigarety
líbá mě na rty
a rozhání mraky bouře.
Jaká je skutečnost pocitů
které nás ženou vpřed
že já jsem tu a ona je tu
a mezi námi leží střed.
Jaká je skutečnost pocitů
které nás ženou vzad
bodají dýkou do zad
a naděje se krčí ve skrytu.
V pozdní večerní hodině
ocelový koráb pluje světem
stodevadesátjedna, nevinně
tiše proplouvá vesmírným letem.
Publikoval(a):
Cygnus, 18.11.2019