Anotace: ..ale že to umí..když přijde její chvíle...

~~~*~~~
Nejkrásnější zimní časy
časy plné bílé krásy
se studeným svitem měsíce
má s bílou paní Zimou i slečna Vánice.
Třeba když mezi rampouchy lítá
za noci nebo když svítá
myslí si Vánice já jsem varhaník
své tóny prodám za pětník.

Jeden rampouch však dolů spad
roztříštil se to nebyl rád
na tisíc kousků se rozsypal
a jenom nešťastně zacinkal.
Vánice hned letí jinam
u jiných rampouchů si zpívám
cestou si vločky prohlížela
a na měsíční svit je jako korále
navlékala.

U zimy má „holka“ opravdu zastání
jen jaro ji hrůzu asi nahání
slzy ji mrznou na tváři
tak letí tam kde se ji zadaří.

Ano,takové bývají sněhové
vánice
a mezi rampouchy hrají
varhanice.

~~~*~~~

Publikoval(a): Květka Š., 9.12.2019