Anotace: S věnováním,pro mou ženu Ramonku...:)

jako liška co nedá se splést
s úsměvem šibalských princezen
s pohledem na přímo do čaker hvězd
si vybrala bez kliček jen jednu z cest

v zákoutí kresby nepoznaná
obrysy tváří v nich skrývá
vesmírem cítí se milovaná
v rozpětí důvěry roztáhla křídla

v plachosti schoulená zcela
přichází od srdce zleva
propustit tíhu do hávu svítání
když blíží se obleva
znenadání

rozkmitává stébla trávy
do bezpečných pastvin
i posekala louku z lásky
pro nastavení hranic

viděla padat světlo dolů
jako z kamen jiskru
co přeskočila z oka k němu
aby podpořila čistku

v kapsičce svého ochránce měla
navléká korálky pro lidské ztišení
všemi směry napříč zněla
aby se Rozárky
červenou natřely

a tak náhrdelník z planetek
dočkal se...navýšení
jak myriáda sluncí v létě

v kavárně
srdcí

nadšení

Publikoval(a): Martin Havlíček, 14.12.2019