Anotace: za jedenáct vteřin...:)

když toužil jsem po nejbližší hvězdě
která svým svitem se prozáří od sebe
musel jsem z podsvětí přijmout své vězně
a konečně nasávat proudy i do sebe

chci naučit se cítit víc
to pulsování hrubých skic
gradovalo zjemňováním
za sebou i v těžkém stáli

protančím se temnotou do tvé zahrady
zalévat po kapkách
a pořádat oslavy

hledal jsem ve studni
náplasti na duši
abych podpořil jezera
z kroužících mlhovin

už mě nic neruší
když si v mé náruči
poztrácíš
svoje osnovy

na paže si stírám krém
proměnlivý v siringlen
už to není pouhý sen
který mnou byl oplocen

potřebuju se zbláznit na jedenáct vteřin
potřebuju se dostat blízko tvé zemi
aby pohledy safírů truchlící z truhly
po setkání srdcí už jenom rudly

jako když mi příroda
připomíná kotvy
abych v roli člověka
klidně klesal darem
už jenom v tom novém
jsem obklopený blahem
a dočasné stýskání
mi přijde jednou drahé

v krvi pravda
místo vína
nezbývá mi
než se dívat
jak se mění
naše klima

Publikoval(a): Martin Havlíček, 27.12.2019