Anotace: O vzdálenosti, vývoji, postupu a dosažení cíle, od lásky kam se dá k lásce dojít! Právě odněkud to začíná, někde začne a nikdy už neskončí! Jednou musí přijít to poprvé aby jím zůstalo a právě až to poprvé bude naposled! Jedinečnost je jen jedna!

Jo, vnitřní svět v nás,
důležitý teda je, dokonce nejvíc ze všech,
oživuj tam tolika jedinečných krás,
skutečnost, o té se ti nebude zdát ani ve snech,

představ si že není nebe, žádné peklo pod námi,
že není žádná pevná zem, ani já,
že neexistují ani nenasytné bezedné jámy,
nikdo, jenom já jsem ta, co si odpověď jednou na všecičko sama dá,

a k tomu nepotřebuji projít svět křížem krážem,
nepotřebuji stát na hraně života a smrti,
nepochopím to ani tak, když své srdce probodnu si nožem,
celý život budu žít v té stejné čtvrti,

to všechno o čem je tu řeč,
na nejvyšším stojí vrcholu,
na konci jeho začátek po něm, to je věc,
cítím to, díky tobě, díky času co jsme mohli být spolu,

oh, zrodil si ve mne život,
v den kdy mi láska dokázala svou prvost,

v den kdy jsem pochopila,
že žádná jiná ani žádné víc po ní už nikdy nebude,
to hřmění začalo, když jsem tě srdcem políbila,
tentokrát už mne neoblafneš škodolibí přelude,

skutečnost je jednou poprvé a naposled,
takže na tebe přestávám brát ohled,

oblafnout mě můžeš tisíckrát,
spletla jsem se v živote mnohokrát,

nemusím si být ani hned jistá,
má duše nemusí být naprosto čistá,

mohu být člověkem, hříšníkem i zloduchem,
a pak to "BUCH, BUCH..."
pocítit se dá bijící zvon, nedá se slyšet sluchem,
jsem svobodná, opustila jsem ten uzavřený kruh plný otravných much,

kruh po kterém jsem chodila,samu zem a hmotu,
a prostorem se mi stal vesmír celý a nekonečný,
láska mi dala skutečnou jistotu,
že víckrát nezažiji tento zážitek jedinečný,

a k tomu vrcholu dojít stojí mnoha sil,
nemůže to být lehké, vzácnost není zadarmo,
pro lásku, každý člověk pro tady bude, je a byl,
cítit se zbytečný, to nebylo jen tak nadarmo,

každý pád, bolest, pláč nebyl marný,
život nemusí mít vždy jen veselé barvy,

to všechno je cestou, cestou za pochopením,
začne to nevině, třeba mou rukou tvé uchopením,

není to hned, přichází to tak moc a moc pomalu,
ještě tolikrát dojdu k omylu,

a pak jednou si budeme víc než jasni,
že, uvnitř v nás je svět jiný, svět opravdový,
ten, který si nepředstavíš v žádné o něm básni,
na žádném obrazu ani fotce nebude zachycený,

to si musí, každý sám zažít a naplno ze všech sil prožít,
a to až dovolí své duši ožít,

a proto ten čas, proto se to zdá tak skutečné,
o to víc to bude naprosto jedinečné,

proto tolik bolesti v nás musí být,
proto se vracíme vícekrát než jednou na to dno,
války, bitvy a boje jsou proto aby jsme chtěli žít,
až uvidíme bez světla v tobě světlo, má paní tmo,

chápete proč to musí být tak skutečné,
aby jsme zažily, jak to uvnitř nás bude tak neskutečné!!!!

jen tak to nemůže nikdo z nás prozradit,
a právě láska živá, nás ožívá,
tohle se jediné dá nezradit,
tohle totiž pouze sama duše v nás prožívá,

a vy kdo jste si jisti, že na vrcholu stojíte,
tak právě teď jste živí, ano, žijete!!

Užijte si to, je to naposledy!!
A už to nic víc nebude než "Navždy"!

Publikoval(a): Brazzillka, 27.12.2019