Polabí
Polabí
Krajina snů a slepých ramen
zadrátovaná člověkem.
Ahasver bloudí k smrti znaven
na svojí pouti odvěké.
Možná ho potkáš na pěšině,
na mezi nebo na hrázi.
Čas, který se tu vleče líně,
Věčného Žida provází.
Třeba zahlédneš polednici
v zářivé letní poledne
jak plahočí se po silnici.
Slunce, kam oko dohlédne.
Kdosi rozházel svědčí hůry,
kostelík shlíží do kraje.
Zlé časy snad už pominuly.
drápem se přímo do ráje.
Ranní procházka lužním lesem,
tůňky jsou plné po okraj.
Ani tu krásu neunesem.
Tady by mohl být ten ráj.
Publikoval(a):
Jikra, 29.12.2019