Být kapkou
Být kapkou
Být tak kapkou prvního, jarního deště,
co steče Ti za krk a bůhví kam ještě.
Být kapkou kávy, jež zůstala na rtu Tvém,
slastně ji sprovodíš ze světa jazykem.
Být slzou, tou kapkou, bloudící po tváři,
setřeš ji dlaní a úsměv se rozzáří.
Být kapkou krému, vpít se do Tvé pleti,
sametem jejím dál se opájeti.
Být Tvou kapkou potu v srpnovém dni teplém,
kdekoli na těle, zahrávat si s peklem.
Být kapkou krve, v Tvých žilách proudit,
do Tvého srdce navždy se vloudit.
Publikoval(a):
Bezhlavý rytíř, 3.1.2020