Anotace: ...

i hora je jen kámen
obloha je čistá můžeš jít
řekla a rty smočila v tyrkysovém proudu řeky
jako by ji polibkem chtěla proměnit v krev
a ze mě tak učinit náhodného vraha
a tak jsem zůstal a dál pozoroval
jak se ulice zmenšují
jak se smrt stává úkrytem naděje
a bratr povstává proti bratrovi
a hory mění se v rovinu
zatímco matky synům žehlí smuteční košile

má tvá vesnice dostatek oleje
vlastní vůni a víno
Noe svolává do archy
máš dostatek odvahy odkrýt se
potopě

až po tobě
řekla
kapkou deště o velikosti moře

40 dní 40 nocí

prameny vodní masy a nebeská stavidla se uzavřely

i když na sebe často bereš podobu holubice a v zobáku
dřímá ti olivový list
jako Noe na zem nejdříve vypouštíš krkavce
skvrn se čistotou nezbavíš
zpíváš si
zatímco se z hlubin vynořují vrcholky hor

Publikoval(a): Marek Miko, 25.1.2020