Anotace: Pět poeticky lechtivých básní. (Vzá)jemně spolu (ne)souvisí, každá je jiná, oddělené jsou vlnovkou. Rozklikni si kousek něhy a zanech znamení, že si tu byl a můj text se ti líbil, člověče.

Mám tvoje otisky prstů na ušním boltci
zlíbal si mě svýma rukama
přes tvoje dlaně proudí výboje
moje tělo na tebe reaguje
- je.

~

Mezi jejíma roztaženýma nohama
je svět, který toužíš objevit
prostudovat, podmanit si ho
nedá ti to, musíš pořád znova
- průzkumník

~

Křivky, ňadra, klín
- tvůj lék na všední splín.

~

Jakoby se naše prsa chtěla rozkutálet
jakoby se chtěla opět spojit s Matkou Zemí
přirozenost přitahuje mužské pohledy
chtivé, lačné pohledy
- když běžíme ze schodů.

~

Odkud ženy pramení?
Odkud med vyvěrá?
Z nedefinovatelné
nepopsatelné
vroucnosti.

Publikoval(a): Jera_lu, 30.1.2020