SBÍRKA POCITŮ
SBÍRKA POCITŮ
neposedné částice
z neonových vláken
se zpřetrhaly v panice
nic jim není svaté
šeptání v davu
myšlenek antilop
ohýbá v tvaru
to už snad stačilo !
ty pocity neznali ani motýli
a přesto je chytali do sítě
proto si sbírku pocitů
drželi v lásce i na zítřek
neodletí
zůstávají
jako otisk co se líbí
a když někdy lezou stíny
o světlo se neporaní
vlaky vždycky mají zpoždění
když o sobě vím
přišel čas se docenit
i když se mi zdaj sny
zkouška býti milován
v sázce je prý oceán
však není kam si ustlat na břeh
nakonec svým citům nadběh
aby odpustil si vznikání
pro ledové krápání
a tak vylez radši z ulity
do srdeční kvality
ve smíru byl se zíváním
před sebou nic neutají...
všude v sobě rozlitý
Publikoval(a):
Martin Havlíček, 3.2.2020