Anotace: jak?

A najednou je všechno stresující ta tam.
Sedím v tramvaji a nevím, co dělat.
Mám knihu, kterou nemusím přečíst,
ale otevřu ji jen tak
a čtu.
Jen tak.
Všechno dělám jen tak,
protože NEMUSÍM!
Nic mě netlačí.
Není žádný deadline.
Nejsou termíny, rozsahy.
Je to SVOBODA, nebo mi ten stres CHYBÍ?
Možná je to začátek degenerace.
Možná je ten stres POTŘEBA.
Ale přijde mi, že čím víc vím a čím míň času mám na pofidérní věci, tím jsem smutnější a vše mě ZKLAMÁVÁ.
lidi, činy, věci, myšlenky ...
Chci být nevědoucí a šťastná moucha.

Publikoval(a): Anxxx, 6.2.2020