Můj vděk
Můj vděk
Anotace: každý milujeme jinak
Až změní se tvá maska,
a pohyb bude nehybný.
Až tvé tělo pokryje nejedna vráska,
tehdy oceníš své činy.
Veř mi!
Až každý schod
promění se ve výstup.
Až kaše bude hlavní chod,
tehdy ochutnáš minulosti rub.
Veř mi!
Až jen tablety a hůl
budou tvým společníkem.
Pak uroníš tekutou sůl
a svědomí proskočí srdcem.
Pak budeš si jist!
Až budeš volat svou krev,
že i ty potřebuješ lásku.
Pak uslyšíš, otče, pouze svůj marný řev,
ode mne ani hlásku.
Pak budeš si jist,
že minulost ovlivňuje přítomnost!
Publikoval(a):
Hlučné ticho, 11.3.2011