Anotace: už není jen platonická...:)

nelze ti zakrýt otevřené
ani jednu z mnoha tvých kudrlin
nic není na dobro pevně dané
v kosmickém sadu /i v pozemském stavu/
s tebou se propojím

cítím tvé platonické obrazy na mé nástěnce
plnící se příběhy
co záři vpletly do věnce

rtěnkou mi otiskneš
tvou výšku v osnovách
za ranní louky
i v podvečer lesů
před deštěm nikdo se
nikomu neschová
a proto si vyzvednu
tvou krásu ve snu

kde jsme naše smutnění
uvolnili vzájemně
jak kapce v moři došlo mi
že rodinu z hvězd najdeme

v brouzdališti stínu
si ženou u mě rozsvítíš
už nalézáme sílu
i to hezké procítit
a když padají hvězdy
tak si možná přeješ
navždy nebo někdy
spatřiti nás celé

Publikoval(a): Martin Havlíček, 29.2.2020