Okno
Okno
skleněnný déšť
monotónní klesání nebe
střepy zasklené do krajiny duše
Bůh dívá se do zrcadel
svých mělkých slz
s tváří rozvětvenou na jabloni
další letokruh v rozkvětu
stává se dužinou
jak může být denní světlo
tak kruté
ptám se
jablko padá daleko od stromu
zpět do svého jádra
odpovídá odrazem
pevným chvěním
Publikoval(a):
Marek Miko, 1.3.2020