Anotace: Tuto básničku jsem věnoval portrétu Mony Lisy Leonarda da Vinci, který namaloval v letech 1503-1506.

Vlídná, klidná, moudrá,
vyrovnaná, silná.
Láskyplná souhra,
v úsměvu i vilná.

A jak podmanivá,
pohledem i snivá.
Z obrazu se dívá,
madona mámivá.

Také stesk a smutek,
v těch očích lze vyčíst.
Nejasný zármutek,
zde nikdo si není jst.

Slavný portrét ženy,
i jako královny.
Obdiv zasloužený,
který je mu rovný?

Velké dílo malíře,
Leonarda da Vinci.
Dokonalost k nevíře,
jak hloubku jeho líčí.

Publikoval(a): Litarts, 2.3.2020