Anotace: ---

Já vždy tmavě modrý šátek,
s bílým ornamentem, s ptáčky.
Omotám si, jda v ten zmatek,
dýchat v něm však žádné hračky.

I stužku modrou uvážu,
kolem své hlavy přes čelo.
Podobu tak v masce smažu,
táměř cele, skryté tělo.

Bych odlišil se od jiných,
s bílou rouškou, jak nemocných.
Také černě ovázaných,
á la muslim, tak v očích mých.

Když již musíme se skrýti,
pamatujme i na módu.
Švadlenky, mějte se k šití,
v tomto jarním čase svodů.

Publikoval(a): Litarts, 26.3.2020