Anotace: Karanténa mě zabíjí

Ležím tu, opuštěn
jak míč ztracený.
Do světa nevpuštěn
v okovech lapený.
Krvácím
beze ran
Vytrácím
sebeklam
Bolest a prázdnota
místnost sdílejí.
Tlak a nicota
mě tady tísnějí.
Ztracené dítě
co kdysi zmizelo
v hedvábném sítě
navždy utkvělo.
Jsem to já
a je to na nic.
Každá lež má
je kusem šibenic.
Proč si to dělám?
Proč tohle píšu?
Nic pro to nemám
je to na píč*.

Publikoval(a): eurius, 2.4.2020