Anotace: ...

Mladinké jaro v pupenech květů
plyne vstříc zarouškovaným světům
strhává bobří hráz ve mně i vně
Proudu mízy nikdo neunikne
jako plod puzený ven porodem
přezije či pod tlakem zahyne

V kaskádách sluncí a vesmírů
ušili Zemi zkoušku na míru
stará pravda se znovu stává prubířským kamenem
že nepřijde blíž, kdo není dítětem

Snad se oprostit, nechat se nést
slunečními draky v mracích nad krajem
poháněnými tichou meditací
Na obzoru svobodní ptáci
otevírají bránu, v oslnění
v ní kdosi třímá bílou orchidej

Publikoval(a): Gaia., 5.4.2020