Básničky, Poezie, Verše

v

Tvrdoměkká

Tvrdoměkká

Skelet jak z betonu,
tak ne, jen z kostí.
Obal v měkkém tónu,
citové jakosti.

Myslím, cítím, pak jsem,
stavem zplnomocněn.
Přicházím také sem,
v podobě své, zasněn.

Kde však se myšlenky,
kde, city toulají?
Ach, jak ten led tenký,
po čem tak volají?

Píseň zpívám si svou,
tichou, tvrdo-měkkou.
Živou, jež mou i hrou,
a diriguji rukou.
Publikoval(a): Litarts, 28.4.2020
Přečteno (30x)
Tipy (1) ... dát Tip/SuperTip
Poslední tipující: Malfelica

Spodek

Stránka generována 17.5.2024 05:55
U nás jste dnes prohlídl(a) 73 stránek.
roboti