Blankytné sny
Blankytné sny
Les stále unavený tíhou zimy
už šumí si tóny předjarními
a smutné pařezy po loňském kácení
výhonky obléknou do svých zelení
I rašící trávy silný dech
se naplnil tajemstvím
slunce ve zlatých kuželech
proniklo v lese vším
Když v holých větvích dosud nešelestí
jen navzájem se dotýkají tiše
tím zvěstovatelem radosti a štěstí
je prostý posel květinové říše
To je ta chvíle, kdy není třeba slova
kdy ladoněk vůně zavane znova
a něžný ten kvítek zdá se mi
malou kapičkou nebe na zemi
Ty kdo hledáš bleděmodrý klid
věř že čas nejde zastavit
zajdi za ladoňkami časně z jara
nenech si ujít skutečný sen
ten který nám příroda darovala
sen s blankytným kobercem
Publikoval(a):
koiška, 4.5.2020