Anotace: ...

soumrak hladí něžně po tváři
a jen proužek světla měsíce
odráží její naději v žaláři
v žaláři bolesti a utrpení
úniku z něj dávno není

to zkurvený stáří

objímá a šeptá
za ruku drží sestru beznaděj
a společnou silou
tu ženu milou
snažej se k pomatení udolat
jakej lék na zklamání
může ještě zabírat?

to zkurvený stáří

v její tváři
když i v bolestnejch křečích
spravedlnost měří
poznávám
nesnesitelnou tíhu bytí
když na gauči sedí
v županu z šeříku
a žlutý kočičí lampy
mrkaj do ticha

Publikoval(a): Michelle.Morrigan, 5.5.2020