Anotace: Vyznání druhému vede vždy ke změně mezilidských vztahů. Bývá tomu, že nastane nesouhlas a mezi námi se vztyčí zeď, jež prolomit lze stěží. Já sám planu láskou v jednom kuse, ovšem zdržuji se již vyznání, anšto nechci být lidem na obtíž.

Pach růží se mísí s pachem těl,
krutější úkaz jsem neviděl.
Ta vůně sladká, liduprostá
ztratila života svého
přírodě podobného.

Co do slastí květeny,
když smysly jsou znaveny?
Vtíravá lidskost, tak ošklivá
ukázala mi tu záda,
milá má mě nemá ráda.

Voňavé gesto, tak obyčejné
důkaz je lásky mé beznadějné.
Důkaz je dočasný, láska věčná...
I když ti růže ta zhyne,
má láska k tobě nepomine.

Publikoval(a): Karel Halapartna, 11.5.2020